Minulé léto jsem absolvoval celkem zajímavou vyjížďku na tandemu a tímto bych Vám její trasu rád přiblížil.
Itinerář
je psán formou po sobě jdoucích měst, jak jsme je projížděli, a orientačních poznámek, s tím, že jsou některá označena vzdáleností od startu pro přibližný odhad ujetých kilometrů.
Do Benešova se dostanete vlakem, který tam z Prahy jezdí skoro každou hodinu a pokud nenarazíte na rychlík který jede až do Českých Budějovic, tak pojedete panťákem končícím přímo v Benešově, takže není problém s dopravou kola. Cesta z Benešova do Kutné Hory je docela dobře značená, takže se nemusíte držet ani moc přesně toho itineráře. Chci Vás pouze upozornit, že je trošku kopcovatější a z Kutné Hory se dostanete vlakem z hlavního nádraží (ze směru z kterého přijedete je až za Kutnou horou) a pak se musí ještě přestupovat v Kolíně.
Oblast Posázaví zahrnuje z části Českomoravskou vrchovinu a z části Středočeskou pahorkatinu. Posázaví bylo vytvořeno vyšší intenzitou tektonické činnosti, na dně pradávných moří, ze kterých se vynořil jeho členitý terén. Jeho poslední formování spadá zhruba do závěru prvohor, asi před 250 milióny let.
Převážná část popisované krajiny byla v minulosti porostlá bukovými lesy, v dnešní době však už převládá především smrk. Půda sama o sobě není příliš výživná, neboť se skládá převážně z křemenitých podkladů jako jsou ruly a žula. Také počasí není v celém Posázaví jednotné, dá se říct, že čím dál na východ, tak se klima zdrsňuje, zatímco v západní části je počasí docela mírné. Průměrná roční teplota činní něco okolo 7 °C, samozřejmě záleží také na nadmořské výšce.Prehistorické archeologické nálezy svědčí o tom, že zdejší oblast nebyla trvale osídlena. Několik nálezů z doby kamenné se našlo v okolí Benešova, z dob bronzové a železné je doloženo hradiště na Velkém Blaníku.
Důležitou roli v osídlování hustých hvozdů v Posázaví sehráli kláštery např. Sázavský, Želivský apod., které zakládali četné vsi na půdě darované panovníkem. Od 11. st. se objevují první písemné zmínky a ve 13. st. je už celá oblast Posázaví osídlena. Především na Havlíčkobrodsko a Kutnohorsko láká nové kolonisty především bohatá hojnost rud. Přesto ale církev ještě vlastní okolo 3/5 půdy. Za husitství stál venkovský lid a většina drobné šlechty na straně husitů. V průběhu husitství a po něm, zde církev ztratila svou pozemkovou i politickou moc. Zdejší oblast upadla do krize především za třicetileté války. Roku 1627 došlo k velkému povstání na pozemcích Pavla Michny z Vacínova, který je získal po Bílé Hoře. Povstání, kterého se zúčastnilo zhruba 8000 poddaných, bylo potlačeno.Hrad Český Šternberk byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Sázavou, ve slohu raněgotickém, Zdeslavem z rodu Divišovců roku 1242. Jméno jednoho z prvních kamenných hradů v Čechách bylo odvozeno z erbovního znaku Divišovců, zlaté osmihroté hvězdy a zakladatel Zdeslav i jeho potomci se od té doby nazývají "ze Sternberka". Je pozoruhodné, že hrad je podnes v držení Šternberků, kteří ho před více než 750 lety založili.
Středověký ráz stavby byl během staletí zastřen dobovými úpravami, zejména pozdněgotickou přestavbou po dobití hradu vojsky Jiřího z Poděbrad r. 1467 a honosnými raněbarokními doplňky v druhé polovině 17. století.
Prohlídková trasa vede patnácti expozičními prostorami hradu, bohatě zařízenými slohovým nábytkem, koberci, obrazy, sbírkou historických zbraní, porcelánu a mnoha dalšími historickými artefakty, Salón, vybavený empirovým nábytkem, připomíná významného přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, zakladatele Národního muzea (r. 1818). Na stěnách chodeb a schodišť můžete shlédnout pozoruhodnou sbírku grafických listů z doby třicetileté války, čítající 545 souborových mědirytin.
Krátké dějiny hradu začínají v letech 1426 - 1427, kdy si ho na skalnaté ostrožně, obtékané říčkou Vrchlicí, vystavěl jako své soukromé sídlo Jan Roháč z Dubé. Roku 1437 byl hrad dobyt a následně zničen. Z té doby se nacházejí před hradem i pozůstatky po obléhání. hrad nemněl žádný přímí zdroj vody. Pro vodu se muselo chodit skalní rozsedlinou přímo do říčky Vrchlice. Specifickým útvarem tohoto hradu je polookrouhlá bašta, která je na svou dobu unikátním fortifikačním prvkem.
Trošku o vzniku a vývoji města, na které by jste si měli vyhradit větší časový úsek, především pokud si chcete prohlédnout více památek nebo případně zajít i do dolu. Jako výchozí bod bych doporučil katedrálu sv. Barbory a to hned z několika důvodů. Za prvé se tato impozantní stavba dá stěží přehlédnout a za druhé je u ní i plánek památek, které můžete ve městě navštívit.
Kutná Hora byla založena v druhé polovině 13. st. jako hornická osada, která se rozkládala na svažitém terénu nad řekou Vrchlicí. Kolem roku 1300 byla Kutná Hora částečně opevněna a její významnou stavbou se stala koncem 13. st. postavená budova "Vlašský Dvůr", která sloužila jako mincovna a sám Václav IV, který si Kutnou Horu oblíbil, si udělal ve Vlašském Dvoře palác.
Roku 1424 bylo město i doly poničeny husity a teprve dokonalejší těžební technika, která umožnila dolovat hlouběji, zapříčinila další růst města. Koncem 15. st. přibývají nové čtvrti a město je nově opevněno, také je postavena nová radnice a je dostavěna velkolepá katedrála sv. Barbory.