Za účasti 17 tříčlenných družstev a 56 jednotlivců uskutečnil se ve dnech 10.-12. října v Rokycanech II. ročník turnaje O putovní pohár města Rokycany zrakově postižených sportovců-kuželkářů.
V soutěži družstev zvítězila SV Jena "A" (1 725 bodů) před dalším německým triem SG Chemie Wolfen (1 684 body) a TJ Sokol Michálkovice (1 672 body).
Naše "béčko" (Zburník, Sychra a Webr) v silné konkurenci obsadilo slušné osmé místo (1 606 bodů). A jak dopadlo tedy naše "áčko" (Kozlík, Reichel a Sadílková)? S výsledkem 1 543 body se s brněnskou Lokomotivou dělilo o jedenáctou příčku.
V soutěži jednotlivců v nejpočetněji zastoupené kategorii muži B3 (startovalo 22 slabozrakých) obsadil Václav Webr sedmé místo výkonem 550 bodů. V téže kategorii se umístil Zdeněk Zburník na 13. místě (530 bodů) a Luboš Sychra na 14. místě (526 bodů).
V kategorii muži B2 vybojoval Alexander Kozlík 8. místo (516 bodů). Vůbec se nedařilo Jiřímu Reichelovi, který obsadil v téže kategorii až 14. místo (468 bodů).
A nyní se konečně dostávám k názvu tohoto příspěvku. Nejlépe z červenobílých zahrála Marie Sadílková. Měli jsme z jejího soustředěného výkonu velkou radost. Dosáhla 559 bodů! Jaké však bylo naše zklamání, když se hrubou nedbalostí rozhodčích při vyhlašování neobjevila na prvním místě ve své kategorii B3. Chybně byla dána do kategorie B2, přičemž jí zůstalo hodnocení zrakového postižení z kategorie B3. Chápeme, že stát se to může, ale neodpustitelné bylo, že rozhodčí ani ředitel turnaje dodatečně neopravili chybu ve výsledkové listině a ponechali v držení i tím pádem chybně rozdělené medaile za první tři místa. Je pro nás nepřijatelné, aby celá tato nepříjemná záležitost byla vyřízena tím, že 28. listopadu, kdy budeme hrát mistrovské utkání s Rokycanami, předal ředitel turnaje Luboš Pohořelý Marii medaili za první místo. Naplnilo by se sice přísloví o tom vlku, jak se nažral a koza zůstala celá, ale nadále by v oficiální listině figuroval na prvním místě někdo jiný a byly by dvě vítězky. Manča pouze "načerno"! Proč? Na prvních třech místech jsou uvedeny hráčky z družebních německých oddílů a "my si to s nimi přece kvůli Slavii nemůžeme rozházet!" Smutné je, že tuto rozhodně nemilou záležitost ředitel ani rozhodčí neoznámili německým sportovním přátelům. Ach, jo!
Zde měl být už sice konec, avšak je nutno ještě připomenout, že před rokem měla v Rokycanech Manča také pech. Opět ji spolu s Helenou Hradilouvou bylo zase kvůli němce upřeno lepší umístění! Je to pořád jen náhoda zaviněná selháním lidského faktoru?